2008 - Počátek všeho
Jako každý jiný slavný tým má ten náš svoji historii. Sice zatím není tak bohatá, jako u jiných klubů, ale všechno má svůj čas. Slavný Real Madrid musel také nějak začít. V horizontu několika blízkých let budeme jistě patřit do futsalové špičky evropského kontinentu. Potřebný potenciál k tomu určitě máme. Tedy aspoň někteří z nás...
Každému velkolepému projetku předchází počáteční myšlenka. V tomto případě zrodila v hlavách několika v blízké budoucnosti jistě vynikajících geografů. V průběhu času však tato myšlenka upadla v zapomnění. Po výpadku naší fotbalové reprezentace na EURU 2008 bylo třeba zacelit díru v našich fotbalových srdcích a myšlenka opět vyplula na povrch. Po internetových rozhovorech několika spolužáků začal mít tým základní obrysy.
Úvodní soupiska vypadala takto: Čermi, Pinďa, Mrňus, Alex, Vogel, Gegis, Venca a Johny. Několik hráčů se stalo oporami a zůstalo jimi dodnes, jiní z týmu odešli nebo hrají nepravidelně.
Byla by škoda nezmínit se o naší cestě na termínovku do ZOO v Ústí nad Labem. Jako vedoucí týmu jsem si jako svého spolučinovníka zvolil Piňdu. Je spolehlivý, má šarmantní vystupování a jako jediný byl v té době přítomen blízko Ústí. Naše cesta začala krásně, posilněni každý jedním pivem a hranolkami jsme se s předstihem vydali na cestu. Jenže to bychom nesměli zapomenout název restaurace. Po našem zjištění, že se schůze asi nebude konat v hlavní budově ZOO, jsme se vydali na strastiplnou cestu do vyšších nadmořských výšek ZOO. Neustálý povyk sov mě přiváděl k šílenství, po zjištění, že se to nebude asi konat ani tam, jsem dostal jedinečný nápad zavolat předsedovi, ať nás tam navede. Na otázku kde teď jsem nebylo jiné odpovědi, než že u zeber. Samozřejmě, že to hned věděla celá restaurace a po našem pozdním příchodu jsme byli náležitě oceněni smíchem. Vyjednali jsme však pro náš tým nejlepší podmínky, takže jsme byli navýsost spokojeni. Jediná věc, která nás vylekala byly volně pobíhající pávy, kterých se Piňda mimochodem bál...
Sezóna 2008/2009
První soutěžní utkání jsme sehráli proti Domině. Před tímto zápasem se k týmu přidali další tři hráči. Byl to Žvejk, Chóťa a Lucky. Kluci i díky alkoholovému nadání bez problémů zapadli do naší party. První zápas nedopadl příliš slavně a prohráli jsme 9:1. Historicky první branku vstřelil Mrňus z opakované penalty. Po této prohře následovaly tři další. Následná dohrávka 1. kola proti JH Stavby tak byl boj o vše. Do utkání jsme vstoupili aktivně a již brzy jsme si vypracovali kvalitní náskok, který jsme dotáhli až na 7:1. První ze slavných zápasů první sezony jsme sehráli proti Incredibles. Přes poločasovou prohru jsme se ve 2. poločase herně zvedli a výsledek především díky golmanovi hostí otočili. Další těžký zápas byl proti Flamengu. Chyběl nám sice Mrňus, ale poprvé se přišel představit Lišák (poseroutka a v té době jediný stálý kuřák týmu). Nedělali jsme si naděje, protože soupeř patřil do první čtyřky soutěže. Utkání jsme ale opět bravurně zvládli především díky Johnymu, který chytil i nemožné. V tomto utkání padly dvě slavné branky - o obě se postaral Čermi. Nejdřív si dal vlastní branku prdelí, poté přidal do správné branky gól hlavičkou z půlky hřiště. Závěr podzimu jsme chtěli vést ve vítězném duchu, jenže v posledních kolech jsme prohráli s papírově lehčími soupeři (Kostelníci a Lokomotif) a ztratili tříbrankové vedení nad Gardou. Ztráta těchto bodů nás mrzela především na konci soutěže. Přelom roku se "proslavil"l i našim účinkováním v poháru. Čtyři zápasy = čtyři prohry, z nichž dvě zaváněly debaklem.
První jarní kolo nám do cesty přiválo JH Stavby. Nemohli jsme si přát lehčího soupeře. V tomto utkání zaznamenal Lucky svůj první (a poslední bod) v soutěži v našem dresu. V dalším zápase s Dominou jsme chtěli něco uhrát. V hlavách jsme měli vizi, která nebyla bohužel naplněna. Tři zápasy s těžkými soupeři se rovnali třem prohrám. Až proti Kone jsme se výsledkově zvedli a dotáhli zápas k remíze. Měli jsme i na výhru, ale ač soupeř neměl ve druhém poločase pořádného gólmana, tak jsme více než dvě branky vstřelil nedokázali. Další zápas s Incredibles přinesl upachtěnou výhru a první vlnu kritiky na výkony některých hráčů. Do dalšího zápasu s Flamengem jsme šli s několika novými hráči a přesto jsme opět zvítězili. Další zápasy i přes výhry přinášely kritiku a zase jenom kritiku některých výkonů, což se přeneslo na nepříliš dobrou atmosféru v týmu. Vrcholem všeho byl zápas s Bumerangem (další zbytečná prohra). Po tomto zápase se Lucky urazil a zranil, takže už toho moc neodehrál. Pak přišla odveta proti Gardě, se kterou jsme měli pár nevyřízených účtů z minula. Ještě patnáct minut před koncem jsme prohrávali o tři branky a nakonec od dvě vyhráli. V tomhle zápase si dal Mrňus dva přímo výstavní vlastňáky. Na konci soutěže jsme chytli excelentní slinu a jenom vyhrávali. Nutno říct, že s Dragou po kontumaci a v utkání s Deliriem proti nám hráli jen tři hráči v poli. Kostelníkům jsme vrátili porážku, i když jsme opět dlouho prohrávali. V posledním zápase jsme chtěli vyhrát, abychom měli pěknou dokopnou hlavně a aby se Žvejk stal nejlepším střelcem soutěže. Vše se nakonec povedlo a i s čuníkem jsme vyrazili na dokopnou...
V tabulce jsme se na konec umístili na 8. místě a uzavřeli jsme tak první polovinu soutěže. Po podzimu nám patřila až 11. příčka s 19 body, avšak několik nečekaných jarních výher nás vyneslo nahoru s celkovým ziskem 47 bodů. A od konečného postupu nás nakonec dělilo pouhé 3 body, které jsme ztratili v několika zbytečně prohraných zápasech. Veškeré tabulky ale jsou značně ovlivněné kontumacemi.
Před sezónou 2009/2010
Po velmi náročné sezóně (a dokopné) byla potřebná náležitá regenerace. Ačkoliv většina týmu trávila dovolenou pod širákem, trojici hvězd Pinďa, Žvejk a Čermi zaplatil sponzor exkluzivní odpočinek v Itálii. Což o to, dovolená to byla více než vydařená, sil jsme ale do nové sezóny příliš nenabrali... I přesto jsme v prvním přátelském utkání porazili Mašinky 8:0 a představili nejen naší novou posilu - Majkla, ale také vybrali podobu našich nových dresů. V dalším přípravném utkání jsme začali tour v té době ještě doslova přátelských zápasů se Sampdorií, z nichž většina skončila našim vítězstvím. Před blížící se sezónou nastal ještě jeden důležitý okamžik - Gegis dobrovolně pověsil futsalky a dres našeho týmu na hřebík, volné místo pak zaujal Kopi, který naše skauty během italského alkoholového soustředění velmi zaujal... Na soupisce našeho týmu již nefiguroval ani Lucky, který se stal kapitánem nováčka naší pralesní třídy - Vesničanů.
Sezóna 2009/2010
V prvním mistrovském zápase jsme opět změřili síly se Sampdorií. Zejména zásluhou šesti bodů Mrňuse jsme vyhráli 8:3, i když nám chyběla naše největší hvězda - Choťa, který zapomněl zbytku týmu sdělit, že nedorazí... Hned ve druhém kole jsme narazili na Vesničany. Tento prestižní souboj skončil našim jasným vítězstvím o sedm branek, a to i se svátečním gólmanem Lubkem Červenkou, který řadí poctu nastoupit za náš slavný tým mezi své hlavní životní úspěchy. Teplý záříjový víkend a volný los v soutěži jsme využili k získání herní v praxe na výborně obsazeném Kojot Cupu. Ještě více než dotované klobásky chutnali našim hráčům a fanouškům dvě lahve kořalky, které jsme spolu s plyšákem (kde je mu chudákovi konec?) získali za druhé místo. Navzdory takto získaným vitamínům jsme následující mistrovské utkání prohráli, to navíc mrzí o to víc, že se jednalo o utkání s Gardou. Z následného utkání proti Incredibles stojí za zmínku do naší kroniky kromě vcelku jasné výhry také odchod základního kamene našeho týmu - Jana Chotětického, který byl naposledy spatřen v páté minutě utkání poblíž půlící čáry. Od té doby jsme viděli jen jeho přestupový lístek do Vesničanů, za což stále máme v našem účetnictví pohledávku na basičku plzní... Po utrápeném vítězství nad Bumerangem následoval souboj s opoznání silnějším soupeřem - Centuriony z Teplic. I přes velikou motivaci a nasazení Miloše a debutujícího Klinkyho jsme se povětšinu utkání bránili, výsledek 1:6 tak nebyl příliš velkým překvapením. Ostudou naopak skončilo naše další vystoupení s Kostelníky (2:8), na naší omluvu uveďme, že většina týmu trávila předešlý den ve sklepích Prazdroje... Po vydřené remíze 2:2 s Rumíky následoval poslední podzimní duel - s Lokomotivem. Ten se změnil v sólopředstavení Žvejka, který utkání sám rozhodl šesti brankami. Dres našeho slavného týmu navíc oblékl Mamut, škoda že ho pak vidíme už jen na dokopné... Tří získané body nás katapultovaly na pomyslnou bednu vítězů, s malým odstupem za námi ale následovala smečka pronásledovatelů.
Před sezónou 2010/2011